Aplikační stroj – speciální strojní zařízení řízené elektronikou určené k aplikaci foukané izolace. S jeho pomocí lze do stavební konstrukce foukanou izolaci aplikovat (zavést) zhutněnou na určitou objemovou hmotnost. Základním nastavovaným parametrem na aplikačním stroji je poměr mezi množstvím vzduchu (který při aplikaci foukané izolace funguje jako nosič) a množstvím aplikované izolace.
ETICS – Vnější tepelně izolační kompozitní systém (External Thermal Insulation Composite Systems). ETICS je definován jako stavební výrobek dodávaný jako ucelená sestava složek, skládajících se z lepicí hmoty, tepelného izolantu, kotvících prvků, základní vrstvy a konečné povrchové úpravy.
Foukaná izolace – izolace zpravidla určená k zateplování pozemních staveb, k jejíž aplikaci je použito speciální strojní zařízení – aplikační stroj. Oproti deskovým materiálům není pro každou část konstrukce jiný výrobek, ale s pomocí aplikačního stroje a jeho schopnosti měnit objemovou hmotnost izolace jsme schopni zateplit veškeré části stavební konstrukce. I foukaná izolace má své výhody a nevýhody.
Foukaná celulózová izolace – Stavební izolace vyráběná z výběrového recyklovaného novinového papíru. Izolace na bázi celulózy je plně ekologická a zdravotně nezávadná. V oblasti tepelné a akustické izolace plně překonává minerální izolace a polystyreny. Celulóza si velmi dobře poradí se zvýšenou vlhkostí ve stavební konstrukci. Jistou nevýhodou je nižší stupeň reakce na oheň (oproti minerální izolaci). Zástupcem foukané celulózové izolace je například Climatizer Plus®.
Foukaná minerální izolace – Speciální technologií rozvlákněná minerální vlna určená k aplikaci foukáním. Izolant se vyrábí jako tavenina směsi hornin, dalších příměsí a přísad. Izolace má o něco horší tepelné a akustické vlastnosti než celulózová izolace, má však řádově vyšší reakci na oheň. Zástupcem foukané minerální izolace je například Climastone®.
Foukaný grafitový polystyren – Pěnový nenasákavý polystyren s příměsí grafitu. Její předností je nenasákavost, proto je vhodná pro zafoukání dutých konstrukcí vystavených trvalé i nárazové vlhkosti. Hodí se pro izolace vnějších dutých stěn a dutých podlah. Má vynikající izolační vlastnosti, jelikož součinitel tepelné vodivosti je 0,034 W/m.K. Třída reakce na oheň je E. Zástupcem foukaného grafitového polystyrenu je například Climastyren®.
Měrná tepelná kapacita – Fyzikální veličina vyjadřující množství tepelné energie, které je nutno dodat 1 kg materiálu, aby se jeho teplota zvýšila o 1 K. Konkrétně lze říci, že čím vyšší hodnotu „c“ materiál má, tím jsou jeho izolační schopnosti lepší. Značkou je písmeno „c“.
Nulový dům – Dům, který má spotřebu energie blízkou nule, tzn. 0 – 5 kWh/m2 obytné plochy za rok. Tepelné zisky domu by se tedy měly rovnat tepelným ztrátám. Takové řešení lze dosáhnout jen při mimořádných podmínkách, proto se v praxi s tímto typem výstavby setkáme jen velmi zřídka.
Nízkoenergetický dům– Je „běžná“ stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m2/rok. Dosahuje se toho kvalitním návrhem a provedením stavebních postupů především bez tepelných mostů. Izolační schopnosti objektu jsou dimenzovány podle doporučených hodnot příslušné normy. Cirkulace vzduchu může být i řízená a využívat případně rekuperaci tepla.
Objemově plněná foukaná izolace – Nejčastější způsob použití foukané izolace díky němuž není v drtivé většině případů nutné konstrukci složitě rozebírat a opět montovat. Někdy je tento způsob také nepřesně nazýván jako dutinová izolace. Objemové plnění lze uplatnit do vodorovných (např. trámové stropy), šikmých (např. střešní konstrukce, podkroví, atd.) nebo i svislých konstrukcí (např. předstěna z SDK, prefabrikovaná dřevostavba, dutina ve stěně). Pokud jsou dodrženy pokyny výrobce, týkající se přesné objemové hmotnosti, materiál si ani po mnoha letech nesesedne.
Parozábrana – Druh fólie, který omezuje či zabraňuje pronikání vodní páry obsažené ve vzduchu. Jde v podstatě o membránu, protože odděluje dvě různá prostředí, zpravidla interiér a exteriér stavby. Používá se hlavně ve střechách (nebo i stěnách dřevostaveb apod.), aby se zamezilo úniku vodních par z interiéru do konstrukce domu, kde jinak pára kondenzuje a snižuje účinnost tepelné izolace a poškozuje nosné části. Vodní pára totiž dále neuniká, protože se zaráží o hlavní hydroizolaci, dochází tak k hromadění zkondenzované vody (vznik plísní, hub apod.). Je důležité, aby parozábrana byla provedena souvisle, jinak pára pronikne neuzavřenými otvory, spoje se přelepují vzduchotěsnou páskou. Správná funkce parozábrany nebo parobrzdy: Prochází jen celoplošně regulované množství par, které se stačí odvětrat přes pojistnou hydroizolační vrstvu přes krytinu ven. Porušená parozábrana propouští nadměrné množství vlhkosti, pojistná hydroizolační vrstva nad izolací není schopná tak velké množství odvětrat. Celá konstrukce vlhne.
Parobrzda – Modernějším způsobem je umožnit páře odchod z domu na molekulární úrovni – difúzně stěny otevřít. Místo parozábrany se používá tzv. parobrzda, která povoluje určité „dýchání“ domu a propouští molekuly vody z vnitřku budovy ven. Protože se trochu vlhkosti dostává k nosné (zpravidla dřevěné) konstrukci, musí být z vnější strany stěny umožněno její následné odpařování. Veškeré vnější vrstvy stěny a zejména tepelné izolace musí být propustné. Zásadní chybou by bylo použití např. polystyrénu, je nutné instalovat prodyšné izolanty. I omítka musí být paropropustná. Nová bezpečnostní parobrzda Proclima Intello je parobrzdou s celosvětově nejvyšším, ve všech klimatických podmínkách účinným, vlhkostně variabilním difúzním odporem (dle ročního období – léto/zima).
Plusový dům – Dům, který vyrobí více energie, než kolik spotřebuje. Toho lze docílit například u pasivních domů, kde dodatečně vyrábíme vlastní energii z obnovitelných zdrojů. Konstrukce těchto domů se v ničem neliší od pasivních. Dům musí mít dokonalou vzduchotěsnou obálku a velmi dobrou tepelnou izolaci.
Průkaz energetické náročnosti budovy – Průkaz popisující energetickou náročnost budovy jako celku. Dokument je s účinností od 1. 1. 2009 součástí budov při nové výstavbě nebo při změnách s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 (ovlivňující jejich energetickou náročnost) + při změnách, které probíhají na více než 25% celkové plochy obvodového pláště budovy.
Pasivní dům – Dům, který má tepelnou ztrátu tak nízkou, že nepotřebuje běžný systém vytápění. Tepelné zisky od slunce, lidí a elektrických spotřebičů pohodlně vytopí celý dům po většinu roku. Ročně spotřebuje maximálně 15 kWh/m2 vytápěné plochy. Tento parametr však není jediným ukazatelem této kategorie výstavby. Velmi přísný důraz se klade také na tzv. neprůvzdušnost budovy. Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale může vést také k eliminaci zdravotních problémů u jeho obyvatel. Zařízení, které pracuje i v noci, filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Díky tomu, že stroj přivede vždy přesně tolik vzduchu, kolik potřebujete, se obyvatelé nemusí obávat plísní.
Reakce na oheň – Rozdělení stavebních hmot z hlediska třídy reakce na oheň podle podle ČSN EN 13501-1 je následující: A1 – nehořlavé, A2 – nesnadno hořlavé, B – těžce hořlavé, C/D – středně hořlavé, E/F – lehce hořlavé.
Rosný bod – Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkondenzovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje. Rosný bod lze považovat za jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu.
Sbíjené vazníky – Jeden z typu příhradových vazníků v dělení podle konstrukčního provedení jednotlivých styčníků. Jednotlivé pruty vazníku jsou z fošen nebo prken v tloušťce 20 – 40 mm. Vzájemné provedení je provedeno s pomocí hřebíků. Pro rozpětí nad 12 m jsou dnes obvykle používány vazníky styčníkové. K zateplení prostoru vazníků je velmi vhodné použít foukanou izolaci.
Součinitel tepelné vodivosti – Základním parametrem pro posouzení tepelně technických vlastností izolace je součinitel tepelné vodivosti, který udává výkon (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté 1 metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 kelvin vyšší než druhá. Základní jednotkou je watt na metr a kelvin (W/m.K). Značkou je řecké písmeno „λ“.
Součinitel prostupu tepla – Charakterizuje tepelně izolační schopnost konstrukce. V tepelné technice budov to je nejdůležitější veličina, s níž pracují architekti a stavební inženýři při navrhování. Základní jednotkou je watt na metr čtvereční a kelvin (W/m2.K). Udává kolik tepla projde m2 konstrukce při rozdílu teplot 1K. Rozdíl teplot je udáván z obou stran konstrukce. Značkou je písmeno „U“.
Tepelný most – Tepelnými mosty nazýváme místa, kterými dochází ke zvýšeným únikům tepla z vytápěného prostoru , Respektive jde o místa, kde uniká na jednotku plochy mnohem více tepelné energie než okolní konstrukcí při stejné ploše. Tepelný most si můžeme představit jako proud vody vytékající z naplněné hráze skrze prasklinu. V praxi se tepelné mosty projevují chladnějším místem v interiéru a nebo naopak teplejším místem v exteriéru, pokud je pochopitelně interiér teplejší než exteriér. Zvýšený tepelný tok proudící z teplé místnosti často vyvolává kromě vyšších tepelných ztrát také problémy spojené s vyšší koncentrací vlhkosti v daném místě (vznik plísní, nižší životnost stavebních prvků a konstrukcí).
Volně foukaná izolace – Izolace aplikovaná strojním zařízením na nízkou objemovou hmotnost – obvykle okolo 28 – 40 kg/m3. Nejčastěji jsou takto izolovány nepochozí půdy. Při aplikaci volným foukáním je nutné počítat se sedavostí cca 10 % (pozn. při aplikaci se tam proto fouká o 10 % více materiálu).
